Regeneračné cetrum ezofit

Vývoj jde stále nahoru-a nejenom věda i technika i naše duchovnost. Prý tomu tak vždy nebylo, na začátku lidstvo na Zemi zaznamenalo velký propad do temnoty. Když jsem se pídila po tom, jak to vlastně bylo a proč teď je to lepší, bylo mi řečeno, že teď jsme bohatší o zkušenosti. A navíc teď je nás větší počet.
Na Zemi jsme prý začínali zhruba před 50 tisíci lety a bylo nás zhruba padesát tisíc. A tento poměrně malý počet lidí byl snáz manipulovatelný nežli několik miliard lidí, které čítá planeta Země dnes. Takž pokud bych se zamýšlela nad tím, v čem jsem dnes oproti době před padesáti tisíci lety jiná já osobně: mám víc zkušeností. Proběhlo spoustu událostí a já jsem se mohla poučit… A tak je to s námi se všemi: vybíráme si to, co budeme žít. Karma ve smyslu – jak píše paní Veronika v zadání k rozboru partnerství - „říkala jsem si, že to všechno mělo přijít, mělo mě to potkat…“ (a má tím na mysli, že potkala milence a je s ním svému muži nevěrná), tak toto v životě neplatí. Pravdou je to, že potkáváme lidi, ale co s nimi „upečeme“ to nikde ve hvězdách napsáno dopředu není. Setkání začalo tím, že Veronika ze sebe vyslala určitý druh energie. Na ty se „nalepil“ potenciální milenec a posléze se jejich energie přitáhly a došlo k setkání.
Někdy mi podobnou situaci nevěrné vdané ženy líčí takto: „Nevěřila byste jaká to byla síla. Potkala jsem se s mužem, on je sice ženatý, ale my jsme se spolu museli milovat. Jako bychom se znali odjakživa, určitě to je karmický vztah a známe se z životů minulých“.
A teď se vraťme na začátek ke slovům, že lidé jsou na Zemi 50 tisíc let. Vypočítejte si, kolikrát jste žili (třeba 20x, ale úplně klidně i 100x). S mnohými lidmi jste byli sourozenci, někteří byli vaši rodiče či děti. S někým jste byli vojáci ve válce, pomáhali jste jeden druhému, položili byste za sebe život. S někým jste se potkali ve středověku při rytířském turnaji, někoho jste možná likvidovali v Atlantidě, někdy jste mohli být otrokáři, jindy otroci. Takže je fakt možné, že s někým se znáte jako s rodným bratrem… Navíc jak jdeme z jednoho života do druhého, tak těch nejbližších (v dobrém i zlém) – těch kteří nám nejvíc pomohli i ublížili – těch nejsou tisíce, ale točíme se mezi poměrně malou skupinou blízkých (je jich méně než sto). Takže potkáváme skutečně hodně blízké lidi!

Žijeme teď
Ale nežijeme minulostí – čas de facto neexistuje! Žijeme teď a to se počítá! Co bylo to bylo, o všem tomto se dozvíme až vstoupíme do páté dimenze. Tam pochopíme, že čas je lidmi vymyšlená veličina. Čas používáme proto, abychom se v životě vyznali. Ale ve skutečnosti žijeme jen přítomnost, tedy po sobě jdoucí okamžiky teď, teď, teď… To že vdaná žena potká muže, se kterým následně manžela podvádí, se neudálo proto, že „zasáhla karma a mělo to tak být“, ale proto že tak zvládla okamžik teď, rozhodla se pro něho. A pokud napíši, že řádně nezvládla příchozí učební látku a místo pravdy a lásky sklouzla k mlžení, k polopravdám – k podvodům a lžím… tak tím ji nesoudím. Každý máme právo si vybrat rozhodnutí jaké chceme. Např. muslimové mají to čemu my říkáme nevěra uzákoněné v koránu jako svatou věc: muži mohou mít oficiálně čtyři manželky. A ženy to vědí. Nemyslete si, že to přijímají snadno. Když si manžel přivede ženu další a ta původní si zoufá, manžel vytáhne korán a přečte pasáž, kde se píše, že žárlivost není dobrá vlastnost a doporučí jí, aby se ovládala. A pak už jen oznámí, jak své noci rozdělí mezi jednu a druhou…
Pravda o věrnosti je kde? Neexistuje. K té si každý musí dojít sám. Když podáme Pravdě prst, toužíme po ní, potom je nám Pravdou nejvyšší pomáháno: paní Veronika po celou dobu co podvádí manžela trpí záněty ženských orgánů…
Jako lidstvo jsme na tom dobře proto, že vývoj jde skutečně nahoru. Na Zemi už nás žije tolik, že ne všichni např. podlehnou učení Koránu. A mnozí i začínají chápat, že karma není danost, která nějak sama od sebe do života přišla a nejde s ní nic dělat. Nemoci nás vyvádějí z omylů a jen slepí by si neuvědomovali jejich přímou souvislost se svými konkrétními rozhodnutími i činy.

Při nevěře podvádíme sami sebe
Kdo znáte moje knížky, víte že píši o vstupu do pátého rozměru prostřednictvím odpouštění. První kniha vysvětluje základní karmické odblokování a tím je: „Odpusť všem a odpouštěj opakovaně“. Odpouštíme druhým, uvolňujeme se z napětí… abychom posléze pochopili, že tím vlastně konáme duchovní práci na sobě a odpouštíme nedokonalost nejenom druhým, ale především sami sobě. A tak je to i s podváděním. Nevěrný na sebe prozrazuje, že nic neví o úctě k sobě. Kdo začne odpouštět druhým i sobě, ten si poodhalí pátou dimenzi a jednou už „to“ neudělá. Nebude schopný nevěry, protože nebude umět podvést druhého ani sebe. Lež se s jeho energiemi nebude slučovat. Potom pochopí, že karma samozřejmě funguje, že energie lidí kolem má nesmírný vliv, ale tím, kdo rozhoduje, co s tou situací udělá, je každý z nás osobně. Ke slovu je přihlásí fenomén páté dimenze: zodpovědnost.
Pravda či podvod se odvíjí od našich rozhodnutí. A tím, kdo „testuje“ řádnost našich rozhodnutí a odmění nás skvělým či hrozným pocitem (a dále zdravím a nebo nemocí), jsme my sami: Řád, Bůh, Zákon Vesmíru, Dobro… Vyšší spravedlnost ukrytá v naší hrudi.
Nikdo se z Pravdy nevyvlečeme jinak, nežli tím, že Ji vpustíme do svého života a budeme pravdivěji žít. Učební látka nejde odložit stranou… čeká na nás za prvním rohem ke kterému se právě blížíme.